Historie restaurace
O založení Nového Města se postaral král český a císař římský KAREL IV. Po vyměření hlavní osnovy budoucího města v terénu, vytyčení ulic a jednotlivých stavebních míst a po vydání zakládacích listin dne 8. března 1348, mohl být konečně 23. března 1348 položen slavnostně základní kámen.
Byly postaveny domy a vznikaly tak ulice. Nové Město chránily hradby. Projdeme-li Žitnou branou do města a budeme pokračovat směrem dolu k Dobytčímu trhu, dostaneme se před dům s názvem U Lajblů čp. 656. První zmínky o pivovaru v tomto domě uvádějí už zmíněný název, dále U Chlupů, U Zikánů (Likánů) a předtím snad název Kalivodský. Zápisy z doby renesance nám říkají, že v roce 1599 dům vyženil Vilém Redrfester z Wildrstorfu. V roce 1602 jej pak prodal Janu Šmejdíři. Právě v době renesance získal dům skvělou výzdobu, pivovarská fasáda se štítovou atikou byla ozdobou Žitné ulice. Tento rozsáhlý dům stál mezi Žitnou a Řeznickou ulicí. Když půjdeme stejnou ulicí v roce 1769, ulice ponese název Korn Gassen.
V první čtvrtině 18. Století patřil pivovar Ondřeji Ledegerovi. V roce 1819 je uváděn jako majitel Kašpar Mrázek. V té době je na mapách uváděn už český název ulice Žitnobranská.
V roce 1885 vznikl projekt, který má název: NÁKRES čp. 1701-II. Ku stavbě tří patrového činžovního domu při čísle pop .656-II v Praze U Lajblů. Za zmínku stojí upozornit na kolek na nákresu v hodnotě 15Kč. Na kolku je datum 1885. Důvody, které vedly k zbourání poloviny domu do žitné ulice nejsou známy.
Nově postavený dům dostal nové čp. 1701. Dům v Řeznické ulici dodnes nese název U Lajblů. Po dostavbě domu v roce 1888 zažádal pan František Pravda o povolení postavit altánek, kde by vařil pivo. Pan Pravda byl vlastníkem práva pivovarečného. Od toho název U Pravdů.
Kanalizace domu je podle plánů Kanceláře kanalizační hl. města Prahy ze dne 6.července 1916. Podepsán ing. Boh. Vondráček. Zde se objevuje podpis majitele domu a restaurace Josefa Boše.
V době mezi 1901-1904 bydlel v tomto domě ve II. patře, cestovatel Alberto Vojtěch Frič /1882-1944/ Při jedné z cest si cestovatel přivezl z Jižní Ameriky Indiána Čerwuiše. Celým jménem Čerwuiš Piošád Mendosa (červíček). Jeho přítomnost v domě děsila devítiletou dceru majitele domu Emilii. Je zajímavé, že s dvacetiletou Maruškou dcerou Antonína Dvořáka od naproti si hrál. V této době se A. Dvořák setkává s P.I.Čajkovským.
Po Josefu Bošovi se stal majitelem domu jeho syn Bedřich Bosch a provozovatelkou restaurace byla jeho manželka Meta Boschová. Přesto, že došlo k změně písmene š na sch, tak i po skončení II. Světové války stále byl na domě nápis BOŠOVA RESTAURACE U PRAVDU. Tento nápis byl přemalován v době opravy fasády v r. 1991.